Alebo večerné prepadnutie hlúposťami....
Cítim prázdnotu
Veľká bublina vo vnútri mňa
Čierna diera plná vákua
Pohlcujúca všetko navôkol
A z emócií stáva sa ľad
Chladí a štípe
Mrzne
Vidím nič
Veľká jama plná ničoho
A okolo mňa kostry bez fantázie
Stojím v obkľúčení
Ako šaman v kruhu stromov
V rytme píšťalky fauna
Strelí blesk facku osudu
A prázdno vzbĺkne ešte väčšou ničotou
Tma sa šíri
Mor
Z hnijúceho mäsa vyteká zelený sliz
Ruky meniac sa na huspeninu
Nemôžu uchopiť osud
Stisnúť ho
Slučka zaťahuje pazúr
Dusím sa vlastnými myšlienkami
Ktoré neustále vyzváňajú
V rozkradnutej hlave plnej prázdnoty
Tak tohle jsem si musela přečíst snad 5x... Dokonalé.
OdpovedaťOdstrániťK.
No, eh.... dakujem. Nečakal som, že sa to niekomu bude tak veľmi páčiť.
OdstrániťMně se to taky líbí. Máš skutečně talent vzbouzet v člověku emoce, to se cení!
OdpovedaťOdstrániťMne práveže táto príde jedna z tých slabších... akoby som už nevedel tvoriť básne.
OdstrániťMožná ti to tak připadne proto, že máš zjevne setrvalou potřebu se vybíjet prostřednictvím básní. Tak pro tebe asi mají jinou hodnotu než pro nás, co je jenom čteme.
OdstrániťTak neviem, ale mám spomedzi svojich básní aj nejaké favoritné, čo sa mi páčia viac ako táto... no neviem. -_-
OdstrániťDokonalá... :D
OdpovedaťOdstrániťDakujem.
Odstrániťprázdno na štrvtú
OdpovedaťOdstrániťV prázdnej duši prázdny pocit, v plnej hlave myšlienka prázdna.
Odstrániť